Podzim je definitivně tady. Sice ještě můžou hřát poslední paprsky babího léta, konec vegetace je již ale znát v každém koutu zahrady. První seriózní mráz většinou přijde ještě před Dušičkami a sežehne nejenom plevele, ale i papriky, rajčata, lilky či tykve. Může se stát, že přijde až v listopadu, raději s tím ale nepočítejte. Je dobré být připraven, jako by měl přijít zítra, vyhnete se tak namrzlým plodům, které místo ve sklepě nebo spíži skončí na kompostu.
Dny se začínají zkracovat a rána i večery začínají být pozvolna chladnější. Vegetace pomalu končí a v některých polohách může přijít i první mrazík. Můžeme se však těšit na „babí léto“, pár dní parádního počasí, které můžeme využít třeba k výsadbě cibulovin. Nebo ještě lépe k relaxaci na zahradě a pozorování oblohy s hejny houfujících se tažných ptáků.
Během druhého prázdninového měsíce dochází k postupnému zkracování dní a ke zvýrazňování teplotních rozdílů mezi dnem a nocí. Nebývá výjimkou, že rána bývají velmi chladná a mlhavá. Tyto teplotní rozdíly „pomáhají“ při dozrávání ovoce a vybarvování červenoplodých odrůd jablek a hrušek. Srpen je ale i měsícem zelinářské hojnosti. Škoda, že nemůžeme pár srpnových dní s jejich nadbytkem zeleniny přesunout do ledna či února…
Do zahrady přichází vůně léta, ale také se říká, že měsíc červen voní deštěm. Tento měsíc však dostal jméno po červených plodech prvních jahod a třešní, po rudé barvě pivoněk a růží. Dny se prodlužují a přichází nejdelší den v roce (21. 6.) a magická svatojánská noc. Ideální kombinací je využít zahradu nejen k práci, ale i k odpočinku.
Mnozí považují květen za nejkrásnější měsíc v roce. Je to způsobeno především změnami v přírodě, která je najednou pestrá a plná květů. Když se zahrada oblékne do mladé svěží májové zeleně a mnoho dřevin i květin se okrášlí zářivými barvami jsme tímto rájem na zemi právem okouzleni více než v kterémkoli jiném měsíci ročního období. Zahrada je plná nejen nejrůznějších květů, ale především vůní a života.
Také máte pocit, že je tu jaro o měsíc dříve? Vypadá to, že zimní období se nezadržitelně blíží ke svému závěru a počasí nás již láká do zahrady. Tu pozvolna rozjasňují první barvy díky zjara kvetoucím květinám, keřům, ale i stromům, ptáci nás vítají již nad ránem milým zpěvem a zase to začíná „vonět“ 😊
Říká se únor bílý, pole sílí. Vedle toho, že sníh chrání osení a přináší vodu, může být vysvětlení i trošku jiné. Dík tomu jiskření slunce na sněhu a ozonu se ze vzduchu uvolňuje vzdušný dusík do půdy. No a dusík je na jaře důležitý pro regeneraci porostu a růst obecně. Únor bílý sílí i ruce, pokud padá sníh a musíme ho odhazovat z cest a pokud větráme sklep a potřebujeme ho dostat ode dveří 😊
V lednu je většina živočichů i rostlin v útlumu, zahrada je v klidovém režimu a nevyžaduje žádné urgentní zásahy. I přesto nás dokáže překvapit. Můžeme spatřit první květy například intenzivně vonné kaliny (Viburnum farreri a V. x bodnantense), rozkvétající jasmíny (Jasminum nudiflorum) nebo vilíny (Hamamelis). Mezi květinami soutěž o první květ roku svádí čemeřice (Helleborus niger), žlutě zářící talovíny (Eranthis hyemalis) či sněženky (Galanthus nivalis).
Další ročník Zahrádkáře se dostal do svého finále. Nemáte také pocit, že jsou ty roky čím dál kratší? Člověk se těší na sezonu, připravuje se, rozmýšlí, kam co vysadí, kam zaryje hnůj a kam kompost, jaké odrůdy vyzkouší, nebo jestli zůstane u těch osvědčených, vypiplá sadbu…a najednou je tu sklizeň a podzim a rok je pryč.
Barevné spadané listí nás upozorní, že se vegetační sezona chýlí ke konci. Nyní je potřeba zahradu připravit tak, aby přečkala zimní měsíce bez úhony. Ještě jednou vše překontrolovat. Poslední pěkné dny můžeme využít k hrabání listí, což je činnost skutečně nekonečná.
